Mnoho lidí se snaží v životě vyrůst profesionálně a osobně. Každý nový rok si vyhradíme čas na stanovení nových cílů a věcí, které chceme zrealizovat. Každý rok začínáme s novým nadšením a obdivuhodnou silou vůle, ale je celkem běžné, že dospějeme k okamžiku, kdy naše motivace klesne a my nemáme palivo, energii pro pokračování.

Nebo ji díky omezujícím přesvědčením ztrácíme a naše loďka života se začne potápět, protože omezující přesvědčení, to je díra v lodi, kterou je nutné ošetřit nejdřív. Jinak se můžeme strhat vyléváním vody z loďky, ale dokud nebude opravena, daleko nedojedeme.

A protože máme pololetí pryč, je na čase se podívat jak postupujeme vpřed.

Kolik cílů jsme si vytyčili, ale nikdy se je nepovedlo realizovat?

A právě proto, se chci teď podívat na to, jak daleko od cílové pásky se nacházíme a která omezující přesvědčení nás drží před tím posledním krůčkem, kterým cílovou pásku protrhneme a budeme si moct vychutnat plody zasloužené práce.

Samozřejmě, je mnoho věcí, které mohou ovlivnit dosažení cíle, ale osobní přesvědčení a přístup z toho plynoucí hrají důležitou roli v tom, jestli cíl zrealizuješ nebo to vzdáš.

Jeden z mých učitelů, Tony Robbins jednou řekl:

"Jediná věc, která ti brání dostat to, co chceš, je příběh, který si neustále vyprávíš."

To, co si říkáš, je to v co věříš. To může hrát velký význam v tom, jak vidíš svět a jak se cítíš.

Když otevřeš svou mysl, tak objevíš svou osobní víru, která ti brání v úspěchu. Toto je přesně to, co se nazývá omezujícím přesvědčením.

Jsou to výmluvy, které si říkáš a které ti brání být tam, kde chceš být. Takže, jaký druh výmluv používáš pro omluvení se před sebou, že ještě nejseš tam, kde chceš být anebo nejseš tím, kým chceš být?

A protože si s mnohými z vás povídám, vím, že máte mnozí tendenci jet na děravých loďkách životem, zběsile vylévat vodu a pak se z toho všeho cítíte naprosto unaveně, vyčerpaně a do loďky teče dál..

Nikdo z nás by nenastoupil do děravé lodě s důvěrou, že se bezpečně dostane do cíle, ale v životě to tak často je.

Je potřeba zastavit zběsilé vylévání vody a sáhnout po nástrojích na opravu děr v lodičkách života, pak to pojede jako po másle. A vim jak na to.

 

Co jsou omezující přesvědčení?

Omezující přesvědčení jsou myšlenky, názory, které člověk považuje za absolutní pravdu. Mají tendenci mít negativní dopad na život člověka tím, že mu brání věřit ve vlastní síly, podkopávají sebedůvěru, brání v pohybu vpřed a růstu na osobní a profesionální úrovni. Můžou za mizerné výsledky ve všech oblastech života.

Ve většině případů jsou omezující přesvědčení jen nevědomé myšlenky, které fungují jako obranný mechanismus, aby se zabránilo hlubšímu zranění. Jsou jako viry, které čekají na příležitost, na spuštění v konkrétních situacích, podobných těm, které jsme zažili v minulosti. Pak se podvědomí snaží zablokovat možnou změnu návyků pomocí negativity, prokrastinace, ustrnutí v komfortní zóně, úzkostí, syndromu podvodníka nebo pomocí zveličování (také často tvoření neexistujících) problémů, místo použití energie na řešení situací.

 

Původ omezených přesvědčení

Většinu omezujících přesvědčení získáme během dětství. Autor bestselleru Biologie víry, Dr. Bruce Lipton, hovoří o tom, jak od narození do věku kolem sedmi let pracujeme především v mozkových vlnových délkách, které jsou velmi blízko hypnotickému stavu. Když jsme v tomto dětském věku, jsme doslova jako houba, pohlcující každou maličkost kolem sebe, abychom zaznamenali „špatné a dobré“ chování / emoce. Sbíráme vzorky chování. 

 

Jak získáváme v dětství přesvědčení?

Představ si, že tvá mamka se bojí pavouků (hadů, myší … dosaď si vhodnou havěď) je prakticky jisté, že tento postoj máš taky načtený.

Pokud se tvůj táta ovšem pavouků (hadů, myší atd. zas si dosaď to co u mamky) nebál a bagatelizoval to u mamky, je celkem možné, že máš načtené oba postoje.

Dá se říct, že mamčin postoj strachu je omezující přesvědčení a tátův postoj s bagatelizováním toho samého je spíše podpůrný postoj. Dává ti víc svobody rozhodovat se jak se zachováš.

Ty tento postoj převezmeš automaticky aniž by bylo jasné jak vznikl a jestli je ještě platný. Často totiž platný není.

Teď si vymyslím jak by takové omezené přesvědčení (strach z hadů) mohlo vzniknout:

Mamka se jen lekla a protože se lekla opakovaně nebo hady považuje za havěď, která nepatří do čisté domácnosti to neznamená, že je nutné si automaticky instalovat omezení v podobě strachu z něčeho. Ten postoj strachu mohl po generace dobře fungovat a sloužit, třeba tví praprarodiče z matčiny strany žili v v divočině, kde bylo jedovatých hadů hodně a bylo v pořádku mít strach, protože mobilizoval k akci. A možná tvůj táta měl rodiče zvěrolékaře a tak jej vedli k lásce k zvířatům a mohl v klidu objevovat taje a zakoutí mnoha živočichů i celkem exotických a ne zcela běžných. Tím pádem se u něj rozvinulo přesvědčení o pestrosti přírody a mnoha druzích zvířat, hmyzu a má naprosto jiný postoj a vztah k této části přírody. Umí ocenit odlišnost různých živočichů a to s úctou a beze strachu.

Každý si od dětství rozvíjí přesvědčení, z nichž některá jsou podpůrná a jiná omezující. Například děti, s nimiž se zachází s láskou, věří, že jsou milované a chtěné, že jsou hodné lásky. Naopak děti, které jsou zneužívané nebo zanedbávané, budou mít tendenci rozvíjet víru, že jsou nehodné lásky a za moc nestojí.

Existuje mnoho způsobů, jak identifikovat vlastní omezující přesvědčení. Přirozený způsob, jak toho dosáhnout, je naslouchat vnitřnímu dialogu. Je to ten vnitřní hlas, který nás drží zpět a neustále říká, že nemůžu něco udělat, někým být nebo si zasloužit dosažení cíle, koupení něčeho atd.

 

Jak omezená přesvědčení ovlivňují úspěch?

Psycholog Robert M. Williams ve svém výzkumu popisuje význam a dopad víry na naše životy. Říká:

"Přesvědčení jsou jako filtry na kameře." To, co kamera „snímá“, je funkce filtrů, jejichž prostřednictvím sleduje objekt. Jinými slovy, to, jak vidíme svět, je výsledkem našich přesvědčení, a to hluboce ovlivňuje osobnost.

V důsledku naší víry se definujeme jako hodní nebo bezcenní, mocní nebo bezmocní, kompetentní nebo nekompetentní, důvěryhodní nebo podezřelí, patřící do skupiny přátel nebo vyhnanci, soběstační nebo závislí, flexibilní nebo nepřizpůsobiví, tvůrci nebo oběťmi, milovaní nebo nenáviděni.“

Tvá víra, jako systém přesvědčení má ve tvém životě dalekosáhlé důsledky, pozitivní i negativní. Víra ovlivňuje tvé nálady, vztahy, pracovní výkon, sebeúctu, fyzické zdraví, dokonce i to jaké přijmeš náboženské nebo duchovní impulzy.

 

Dej si pozor na úskalí těchto omezujících přesvědčení

Existují dvě klíčová omezení, která tě omezují i tvé blízké okolí. Začněme je rozebírat, abychom ti pomohli vytvořit lepší a hodnotnější vztahy kolem tebe.

 

První klíčové omezení:

"Potřebuji, aby mě lidé kolem měli rádi, abych se cítila milovaná nebo vážená."

Tato omezená víra se také vztahuje na něco jako: „Pokud nedostanu souhlas nebo pozornost od [jméno / entita], cítím [emoce].“

Když neustále usiluješ o pozornost a souhlas ostatních s tím co chceš, máš sklon přijímat věci, i když tě netěší. Je to jako by tvá mysl byla naprogramována, aby řekla „ano“, než si vůbec dovolíš zjistit, zda je to něco, co se ti líbí.

To může vést k velkému stresu ve všech typech vztahů, jako jsou: partnerské, rodinné, pracovní. Pravděpodobně se budeš obviňovat za všechno, co se pokazí v důsledku toho, že souhlasíš s tím, co ostatní požadují, dříve než se nad tím zamyslíš.

Je to možná trochu jako efekt rozjetého vlaku. Strach z toho, že ti někdo může zabránit vyjádřit vlastní názor, že když nemáš souhlas, tak nebudeš zasahovat do rozjetého vlaku. Věci jsou přece už nějak rozběhnuté a ty patříš k těm, co čerstvě naskočili. Je to jako dobrovolně si dát na oči klapky a nevidět, místo toho abychom přispěli k lepšímu řešení situace.

Na druhou stranu to může také vést k vyhoření u těch lidí, kteří jen naslouchají a nemluví.

Vyzkoušej toto: Nejprve pochop, proč všem říkáš ano. Pak začni určovat malé věci, kde lze říci ne dříve, než budeš moci říci „ne“ většímu projektu nebo úkolu. Tímto způsobem se můžeš dozvědět více o tom, jak se u toho „ne“ cítíš, aniž by došlo k nějaké větší úhoně.

 

Další rozšířené omezující přesvědčení: 

„Ještě to není dokonalé, potřebuji víc času než to ukážu hotové“

Další omezující víra je, když věnuješ příliš mnoho času práci, protože výsledek pořád vnímáš jako nedokonalý.

To zpomaluje produktivitu a zvyšuje potenciál selhat s dalšími ošklivostmi jako je deprese a úzkost. Pokud kritizuješ své vlastní nedokonalosti, pravděpodobně děláš totéž i ostatním lidem kolem sebe.

Marie Forleo napsala celou kapitolu o perfekcionismu ve své knize Vše je přijatelné. Vysvětluje:

"Život nevyžaduje dokonalost. Nevyžaduje ani, abychom byli neustále nebojácní, sebevědomí nebo sebejistí. Život prostě vyžaduje, abychom byli."

Vyzkoušej toto: Kultivuj uvědomění vlastních tendencí k perfekcionismu. Namísto tvoření do šuplíku a držení svého díla pod pokličkou dokud jej nedokončíš, požádej lidi kolem sebe o zpětnou vazbu např. pomocí rámce 30/60/90. Tímto způsobem se můžeš pohybovat rychleji a pochopit kde jsou bolavá místa tvé práce, vyřešit je a víc věřit svému dílu.

 

Identifikuj, přerámuj a posuň se vpřed

Všichni máme omezená přesvědčení, která nám brání v dosažení našich snů nebo dokonce našich každodenních cílů. Abychom mohli tyto víry identifikovat a změnit, musíme pracovat na rozvoji sebevědomí (potřebujeme jej vybudovat jako sval, postupným trénováním). Tajemství dosažení sebevědomí začíná přijmutím zodpovědnosti. Je třeba stát se odpovědnou osobou za všechna přesvědčení, která si tvořím pro sebe.

Nakonec chceme všichni dostat do praktického života pohotové rozpoznávání omezujících přesvědčení, následně je přeformátovat na posilující přesvědčení a udělat krok dopředu.

A pokud se stále setkáváš s omezujícím přesvědčením, pamatuj na radu Mahátmy Gándhího:

"Buď změnou, kterou chceš vidět ve světě."

 

Změna začíná v tobě. Jakmile začneš, motivuj lidi kolem sebe, aby udělali totéž. Pak uvidíš posun v chování nejenom u sebe, ale i u všech blízkých a to přispěje k láskyplným vztahům a úspěchu u spolupráce.