Objevte, jak mentální zkreslení ovlivňují vaše rozhodování a naučte se je překonávat!

Cítíte se někdy zahlceni informacemi? Zpochybňujete své rozhodnutí poté, co jste ho učinili? Nebo máte pocit, že ostatní nerozumí vašemu pohledu na věc? Pravděpodobně jste se setkali s mentálními zkresleními, aniž byste si to uvědomili. Naše mysl je plná skrytých pastí, které ovlivňují naše vnímání, úsudky a rozhodování.

Představujeme vám Kurz: Kodex mentálních zkreslení - jedinečný program navržený tak, aby vám pomohl rozpoznat a překonat 188 různých mentálních zkreslení, které ovlivňují vaše myšlení. Tento kurz vám poskytne nástroje a strategie, jak lépe porozumět sobě i ostatním, což vám umožní dělat informovanější a efektivnější rozhodnutí.

Co vás čeká v tomto kurzu?

• Identifikace zkreslení: Naučíte se, jak rozpoznat běžná mentální zkreslení, která ovlivňují vaše každodenní rozhodování.
• Praktické nástroje: Získáte konkrétní techniky a strategie, jak minimalizovat negativní dopady těchto zkreslení.
• Sebereflexe a zlepšení: Naučíte se, jak využít sebereflexi k identifikaci a odstranění zkreslení ve vašem vlastním myšlení.
• Aplikace v reálném životě: Budete mít možnost okamžitě aplikovat naučené strategie ve svém osobním i profesním životě.

Délka a moduly kurzu:

• 6 modulů na 6 týdnů - probíhá v pracovní dny, víkendy jsou volné
• každý modul trvá jiný počet dní - podle toho kolik obsahu v něm je ke studiu. 
• průměrně probereme denně 5 zkreslení
• každé zkreslení má svou podrobnou přednášku, s příklady kdy se to vyskytuje a jak s tím pracovat, strategie jak je řešit získáte též, specifické u každého zkreslení a obecné pro jednotlivé oblasti, tam kde se to dá, v šestém modulu
• každý čtvrtek je konzultace na telefonu nebo ve skupině na whatsApp. Podle toho, kolik vás bude. Záznam konzultací, pokud byla skupinová bude v členské sekci. 

Modulární struktura kurzu

• Modul 1: Úvod do mentálních zkreslení 
• Modul 2: Překonávání informačního přetížení (Too Much Information) 
• Modul 3: Hledání skutečného významu (Not Enough Meaning) 
• Modul 4: Zvládání tlaku při rychlém rozhodování (Need to Act Fast) 
• Modul 5: Paměť a její vliv na rozhodování (What Should We Remember?) 
• Modul 6: Aplikace v praxi a pozvání do rozšiřujících kurzů 600+ 

 

Moduly kurzu

Modul 1: Úvod do mentálních zkreslení

Objevte, co vás brzdí: Seznámíte se s konceptem mentálních zkreslení a jejich vlivem na lidské myšlení a rozhodování.

Poznáte, jak tato zkreslení vytvářejí překážky v každodenním životě a naučíte se je rozpoznávat a odstraňovat.

Co jsou kognitivní zkreslení?

Historie a teorie: Prozkoumáte klíčové teoretické základy, včetně přínosů od výzkumníků jako Fritz Heider, Harold Kelley a Daniel Kahneman.

trvá 1 den

 

Modul 2: Mentální zkreslení ze skupiny "Příliš mnoho informací "

Překonejte informační přetížení: Naučte se, jak zvládnout nadměrné množství informací, kterým jste každodenně vystaveni. Zjistíte, jak si vaše mysl vybírá určité informace a ignoruje jiné, což může vést k nesprávným závěrům.

Odhalte strategie, jak se vyhnout potvrzovacímu zkreslení a zkreslení dostupnosti, které často zkreslují váš úsudek.

Příliš mnoho informací (Too Much Information): Detailní přehled zkreslení, která vznikají, když čelíme nadměrnému množství informací a jak je naše mysl filtruje.

Trvá 10 dní a probereme 51 zkreslení z této kategorie.

 

Modul 3: Mentální zkreslení ze skupiny "Nedostatek významu"

Prozkoumejte zkreslení, která se objevují, když se snažíme najít význam a vzory ve složitém světě.

Naučíte se, jak vaše mysl doplňuje chybějící informace na základě stereotypů a minulých zkušeností a jak se vyhnout těmto nástrahám pro lepší rozhodování.

Trvá 15 dní a probereme 79 zkreslení z této kategorie. 

 

Modul 4: Mentální zkreslení ze skupiny "Potřeba rychlé reakce"

Zvládněte tlak a dělejte lepší rozhodnutí: Naučte se o zkresleních, která nás nutí jednat rychle a jak nás ovlivňují při rychlém rozhodování. Zjistěte, jak optimalizovat své rozhodování i pod tlakem a jak se vyhnout běžným chybám, které mohou vést k neefektivním nebo špatným rozhodnutím.

Potřeba rychlé reakce (Need to Act Fast): Naučíte se o zkresleních, která nás nutí jednat rychle a jak nás ovlivňují při rychlém rozhodování.

Trvá 10 dní a probereme 52 zkreslení v této kategorii. 

 

Modul 5: Mentální zkreslení ze skupiny "Co si máme zapamatovat?"

Pamatujte si to, co je skutečně důležité: Získáte přehled o zkresleních spojených s pamětí a tím, jak si pamatujeme události. Naučíte se, jak selektivní paměť a emoce mohou ovlivnit vaše rozhodování a jak si pamatovat informace, které jsou skutečně důležité pro vaše cíle a úspěchy.

Co si máme zapamatovat? (What Should We Remember?): Získejte přehled o zkresleních spojených s pamětí a tím, jak si pamatujeme události.

Trvá 8 dní a probereme 40 zkreslení z této oblasti.

Dohromady je jich 222, ale některé se v kategoriích překrývají. 

Modul 6: Aplikace v praxi

Implementujte naučené a zlepšete své životní i pracovní rozhodování: Naučte se techniky, jak identifikovat vlastní kognitivní zkreslení a pracovat na jejich minimalizaci. Získejte nástroje pro zlepšení vašeho rozhodování, které můžete aplikovat ve svém osobním i profesním životě. Po absolvování základního kurzu kde se naučíte 188 nejčastějších kognitivních zkreslení, budete mít možnost pokračovat a naučit se dalších 600+ mentálních modelů, které pokrývají ještě širší spektrum kognitivních zkreslení a strategií pro jejich překonání.

Sebereflexe a analýza: Naučíte se techniky, jak identifikovat vlastní kognitivní zkreslení a pracovat na jejich minimalizaci.

Strategie pro rozhodování: Získáte nástroje pro zlepšení vašeho rozhodování, které můžete aplikovat ve svém osobním i profesním životě.

 

Pro koho je kurz určen?

• Pro profesionály: Psychologové, marketingoví specialisté, manažeři, učitelé a další odborníci, kteří chtějí zlepšit své porozumění lidskému chování a rozhodování.
• Pro studenty - pokud studujete a hledáte efektivnější metody práce s pamětí, myslí a návyky: Studenti psychologie, sociologie a dalších oborů, kteří hledají praktické nástroje a hlubší porozumění teoretickým konceptům.
• Nebo jste osobou s dynamickým typem osobnosti hledající seberozvoj: Každý, kdo chce lépe porozumět sám sobě a ostatním, a zlepšit své rozhodovací schopnosti.

 

Proč si vybrat kurz Kodex kognitivního zkreslení?

• Komplexní obsah: Naučíte se vše, co potřebujete vědět o kognitivních zkresleních, od základů až po pokročilé techniky.
• Osvojíte si 188 nejrozšířenějších mentálních modelů, které zkreslují informace i vaše výsledky
• Praktické dovednosti: Získáte konkrétní nástroje a strategie, které můžete okamžitě aplikovat ve svém životě.
• Flexibilita: Kurz je navržen tak, aby vyhovoval vašemu časovému harmonogramu, s možností studovat vlastním tempem.
• Pokračování v učení: Možnost rozšířit své znalosti na dalších 600+ mentálních modelů, což vám poskytne ještě širší spektrum nástrojů a strategií.

 

Přihlaste se nyní!

Nečekejte déle a zlepšete své rozhodovací schopnosti! Přihlaste se do našeho kurzu Kodex kognitivního zkreslení ještě dnes a začněte svou cestu k lepšímu porozumění mysli a chování.

Po dokončení základního kurzu se můžete těšit na pokročilé kurzy, které vám otevřou dveře k dalším 600+ mentálním modelům a strategiím.

Registrujte se nyní

Připravte se na fascinující cestu do světa kognitivních zkreslení a získejte nástroje, které vám pomohou v každodenním životě i profesním růstu!

 

Zajímá vás více informací?

Překonávání informačního přetížení (Too Much Information)

Decoy Effect (Efekt návnady)

Efekt návnady nastává, když přidání třetí, méně atraktivní možnosti (návnady) ovlivní preference mezi dvěma původními možnostmi. Například při volbě mezi dvěma produkty může být přidána třetí, méně atraktivní možnost, která způsobí, že jedna z původních možností bude vypadat přitažlivěji ve srovnání s návnadou.

Distinction Bias (Zkreslení rozlišení)

Zkreslení rozlišení nastává, když lidé přeceňují rozdíly mezi dvěma možnostmi, když je hodnotí současně, na rozdíl od situace, kdy je hodnotí jednotlivě. Toto zkreslení může vést k tomu, že volba, která se zdála lepší při současném hodnocení, ve skutečnosti nevede k větší spokojenosti.

Empathy Gap (Empatická mezera)

Empatická mezera je zkreslení, při kterém lidé podceňují vliv emocí na své vlastní budoucí chování a rozhodování. To znamená, že je pro nás obtížné si představit, jaké to je být v jiném emocionálním stavu, než ve kterém se nacházíme v současnosti.

Focusing Effect (Efekt zaměření)

Efekt zaměření nastává, když lidé při rozhodování přeceňují jeden aspekt situace, zatímco ignorují ostatní důležité aspekty. Tento efekt může vést k nesprávným závěrům a rozhodnutím, protože kladou příliš velký důraz na jeden faktor.

Framing Effect (Efekt rámování)

Efekt rámování je kognitivní zkreslení, kdy jsou lidé ovlivněni tím, jak je informace prezentována, spíše než samotným obsahem. Například lidé mohou reagovat odlišně na stejnou informaci v závislosti na tom, zda je prezentována jako zisk nebo ztráta.

Frequency Illusion (Frekvenční iluze)

Frekvenční iluze nastává, když si lidé začnou více všímat něčeho, co se právě dozvěděli nebo o čem právě slyšeli, a mají dojem, že se s tím setkávají častěji než dříve. Tento jev je také znám jako Baader-Meinhof fenomén.

Fundamental Attribution Error (Základní atribuční chyba)

Základní atribuční chyba je zkreslení, při kterém lidé přeceňují osobní charakteristiky a podceňují situační faktory při vysvětlování chování druhých. Například pokud někdo udělá chybu, máme tendenci to přičítat jeho osobním nedostatkům spíše než vnějším okolnostem.

Gambler’s Fallacy (Gamblerův klam)

Gamblerův klam je mylná víra, že předchozí náhodné události ovlivňují pravděpodobnost budoucích náhodných událostí. Například, pokud mince padla pětkrát za sebou na hlavu, člověk si může mylně myslet, že je větší pravděpodobnost, že příště padne orel.

Hindsight Bias (Zpětné zkreslení)

Zpětné zkreslení je kognitivní zkreslení, při kterém lidé považují události za předvídatelnější, než ve skutečnosti byly, poté co se již staly. Tento efekt vede k přesvědčení, že jsme "věděli, že to tak dopadne", i když jsme ve skutečnosti neměli žádné předchozí znalosti nebo důkazy.

Hot-Hand Fallacy (Klam horké ruky)

Klam horké ruky je mylná víra, že osoba, která zažívá úspěch v určité činnosti, bude mít i nadále větší pravděpodobnost úspěchu v dalších pokusech. Tento klam je běžný ve sportu a hazardních hrách, kde lidé věří, že úspěšné série budou pokračovat, i když jde o náhodné události.

Mere Exposure Effect (Efekt pouhého vystavení)

Efekt pouhého vystavení je zkreslení, při kterém lidé preferují věci, které jsou jim známé, jednoduše proto, že jim byly opakovaně vystaveny. Tento efekt může vysvětlovat, proč opakovaná reklama může zvýšit oblibu produktu.

Misinformation Effect (Efekt dezinformace)

Efekt dezinformace je zkreslení, při kterém je paměť jednotlivce ovlivněna nesprávnými informacemi získanými po události. Tento efekt může vést k tomu, že lidé si pamatují události jinak, než jak se skutečně staly.

Modality Effect (Efekt modality)

Efekt modality je zkreslení, při kterém způsob, jakým jsou informace prezentovány (např. vizuálně, sluchově), ovlivňuje jejich zapamatování a zpracování. Například sluchově prezentované informace mohou být lépe zapamatovány než vizuálně prezentované informace.

Negativity Bias (Negativní zkreslení)

Negativní zkreslení je tendence upřednostňovat negativní informace před pozitivními. Lidé mají sklon věnovat více pozornosti a přikládat větší váhu negativním událostem a zkušenostem než pozitivním.

Not Invented Here (Není to tady vynalezeno)

Zkreslení "není to tady vynalezeno" je tendence odmítat myšlenky, produkty nebo řešení vyvinuté jinde, ve prospěch vlastních výtvorů. Toto zkreslení může vést k ignorování nebo odmítání potenciálně užitečných externích nápadů a technologií.

Omission Bias (Zkreslení vynechání)

Zkreslení vynechání je tendence hodnotit škodlivé činy jako horší než škodlivé opomenutí, i když mají stejné důsledky. Lidé často považují za méně špatné něco neudělat (i když to vede ke škodě), než něco udělat, co způsobí stejnou škodu.

Optimism Bias (Optimistické zkreslení)

Optimistické zkreslení je tendence věřit, že budoucí události dopadnou lépe než průměrně, a podceňovat pravděpodobnost negativních událostí. Tento optimismus může vést k nepřiměřenému riskování a podceňování potenciálních problémů.

Ostrich Effect (Pštrosí efekt)

Pštrosí efekt je zkreslení, při kterém lidé ignorují nebo se vyhýbají informacím, které považují za negativní nebo stresující. Tento efekt je pojmenován podle mýtického chování pštrosa, který strká hlavu do písku, aby se vyhnul nebezpečí.

Overconfidence Effect (Efekt přehnaného sebevědomí)

Efekt přehnaného sebevědomí je zkreslení, při kterém lidé přeceňují své vlastní schopnosti, znalosti nebo úspěšnost. Tento efekt může vést k chybným rozhodnutím a podcenění rizik.

Overjustification Effect (Efekt nadměrného ospravedlnění)

Efekt nadměrného ospravedlnění je zkreslení, při kterém externí odměny za činnosti, které jsou již vnitřně motivované, snižují vnitřní motivaci k těmto činnostem. Například lidé, kteří jsou placeni za činnost, kterou již rádi dělají, mohou ztratit zájem, jakmile přestanou dostávat odměnu.

Planning Fallacy (Plánovací klam)

Plánovací klam je zkreslení, při kterém lidé podceňují čas, náklady a rizika potřebná k dokončení úkolů, a zároveň přeceňují přínosy. Tento efekt vede k optimistickým časovým a finančním odhadům, které často nejsou realistické.

Post-Purchase Rationalization (Post-nákupní racionalizace)

Post-nákupní racionalizace je zkreslení, při kterém si lidé po nákupu ospravedlňují své rozhodnutí, aby snížili kognitivní disonanci, i když bylo jejich rozhodnutí nevýhodné. Toto zkreslení jim umožňuje věřit, že jejich nákup byl správný a hodnotný.

Pro-Innovation Bias (Pro-innovační zkreslení)

Pro-innovační zkreslení je tendence přeceňovat užitek a podceňovat rizika spojená s novými technologiemi nebo inovacemi. Tento efekt vede k nekritickému přijetí nových nápadů a technologií, aniž by se zvážila jejich možná negativní stránka.

Reactance (Reaktance)

Reaktance je zkreslení, při kterém lidé reagují opačně na to, co se od nich očekává, když cítí, že je jejich svoboda ohrožena. Toto zkreslení je charakterizováno odporováním pokynům nebo omezením jako forma obnovy vnímané svobody.

Recency Effect (Efekt posledního)

Efekt posledního je zkreslení, při kterém si lidé lépe pamatují nejnovější informace než ty starší. Tento efekt často ovlivňuje rozhodování a paměť, zejména při prezentacích nebo zkouškách, kde poslední informace mají silnější dopad.

Regret Aversion (Averze k lítosti)

Averze k lítosti je zkreslení, při kterém se lidé vyhýbají rozhodnutím, která by mohla vést k pocitu lítosti. Toto zkreslení může vést k opatrnosti a nerozhodnosti, protože se jednotlivci snaží minimalizovat riziko lítosti nad svými volbami.

Salience Effect (Efekt nápadnosti)

Efekt nápadnosti je zkreslení, při kterém nápadné nebo výrazné informace mají větší vliv na rozhodování a vnímání než méně nápadné informace. Tento efekt může způsobit, že lidé přeceňují význam nebo pravděpodobnost nápadných událostí.

Self-Serving Bias (Sebesloužící zkreslení)

Sebesloužící zkreslení je tendence přisuzovat si úspěchy svým vlastním schopnostem a úsilí, zatímco neúspěchy přisuzují vnějším faktorům. Toto zkreslení slouží k ochraně a zvyšování sebevědomí jednotlivce.

Semmelweis Reflex (Semmelweisův reflex)

Semmelweisův reflex je zkreslení, při kterém lidé automaticky odmítají nové informace nebo důkazy, které jsou v rozporu s zavedenými normami, vírou nebo praktikami. Tento reflex je pojmenován po Ignáci Semmelweisovi, který čelil odporu vůči své teorii o hygieně v lékařství.

 

Hledání skutečného významu (Not Enough Meaning)

Ambiguity Effect (Efekt dvojznačnosti)

Efekt dvojznačnosti je kognitivní zkreslení, při kterém lidé preferují volby s jistými výsledky před volbami, které mají neznámé nebo dvojznačné výsledky. Tento efekt může vést k odmítání neznámých možností, i když mohou být potenciálně výhodné.

Anthropomorphism (Antropomorfismus)

Antropomorfismus je tendence přisuzovat lidské vlastnosti, emoce a chování zvířatům, neživým objektům nebo abstraktním konceptům. Tento efekt může vést k nesprávnému pochopení chování a vlastností těchto objektů.

Apophenia (Apofenie)

Apofenie je tendence vidět vzory nebo spojitosti v náhodných nebo nesouvisejících datech. Tento efekt může vést k přehnané interpretaci náhodných událostí jako smysluplných nebo souvisejících.

Availability Cascade (Dostupnostní kaskáda)

Dostupnostní kaskáda je proces, při kterém se myšlenka nebo víra stává stále více přesvědčivou a přijatelnou, protože je opakovaně prezentována a diskutována ve veřejné sféře. Tento efekt může vést k rychlému šíření a přijetí informací bez kritického zhodnocení jejich pravdivosti.

Barnum Effect (Barnumův efekt)

Barnumův efekt je tendence lidí přijímat obecné a vágní popisy osobnosti jako přesné popisy jejich vlastních osobností. Tento efekt je často využíván v horoskopech, věštění a psychologických testech.

Base Rate Neglect (Ignorování základní míry)

Ignorování základní míry je kognitivní zkreslení, při kterém lidé přehlížejí nebo podceňují základní míru (pravděpodobnost) v kontextu specifických informací. Tento efekt může vést k nesprávným závěrům a rozhodnutím.

Belief Bias (Zkreslení víry)

Zkreslení víry je tendence hodnotit argumenty na základě toho, jak věrohodné se zdají, spíše než na základě jejich logické správnosti. Tento efekt může vést k nesprávným závěrům, protože lidé dávají přednost informacím, které podporují jejich stávající přesvědčení.

Clustering Illusion (Iluze shlukování)

Iluze shlukování je tendence vidět vzory ve zcela náhodných datech. Tento efekt může vést k nesprávnému přesvědčení, že události jsou spojeny nebo mají smysluplné uspořádání.

Conservatism Bias (Konzervativní zkreslení)

Konzervativní zkreslení je tendence podceňovat nové informace nebo důkazy a upřednostňovat stávající přesvědčení. Tento efekt může vést k pomalé adaptaci na nové informace a změny v chování.

Context Effect (Kontextový efekt)

Kontextový efekt je kognitivní zkreslení, při kterém kontext, ve kterém je informace prezentována, ovlivňuje její vnímání a interpretaci. Tento efekt může způsobit, že stejné informace jsou vnímány odlišně v různých kontextech.

Contrast Effect (Kontrastní efekt)

Kontrastní efekt je zkreslení, při kterém je vnímání vlastností objektu ovlivněno přítomností jiného objektu s odlišnými vlastnostmi. Tento efekt může vést k přehnanému vnímání rozdílů mezi objekty.

Curse of Knowledge (Prokletí vědění)

Prokletí vědění je kognitivní zkreslení, při kterém odborníci nebo lidé s vyššími znalostmi předpokládají, že ostatní mají stejné znalosti jako oni. Tento efekt může vést k neefektivní komunikaci a nepochopení.

Decoy Effect (Efekt návnady)

Efekt návnady je zkreslení, při kterém je preference mezi dvěma možnostmi ovlivněna přítomností třetí, méně atraktivní možnosti. Tento efekt může vést k preferenci určité možnosti, která by jinak nebyla preferována.

Distinction Bias (Zkreslení rozlišení)

Zkreslení rozlišení je tendence přeceňovat rozdíly mezi dvěma možnostmi, když jsou prezentovány vedle sebe, ve srovnání s jejich posuzováním jednotlivě. Tento efekt může vést k nesprávnému hodnocení a rozhodování.

Duration Neglect (Ignorování délky)

Ignorování délky je zkreslení, při kterém lidé přehlížejí délku trvání události a zaměřují se spíše na intenzitu zážitku nebo na vrcholné a koncové momenty. Tento efekt může vést k nesprávnému hodnocení celkového zážitku.

Endowment Effect (Efekt vlastnictví)

Efekt vlastnictví je kognitivní zkreslení, při kterém lidé přisuzují vyšší hodnotu věcem, které vlastní, než by přisuzovali stejným věcem, kdyby je nevlastnili. Tento efekt může vést k neochotě se vzdát věcí nebo k nadhodnocení jejich ceny.

Epistemic Motivation (Epistemická motivace)

Epistemická motivace je touha získat přesné a důkladné znalosti a informace. Tato motivace ovlivňuje, jak pečlivě a kriticky lidé zpracovávají informace, což může vést k lepšímu rozhodování.

Escalation of Commitment (Eskalace závazku)

Eskalace závazku je kognitivní zkreslení, při kterém lidé pokračují v investování času, peněz nebo úsilí do neúspěšného projektu, protože již do něj investovali hodně zdrojů. Tento efekt může vést k pokračování ve ztrátových aktivitách, místo aby byly zastaveny.

Fading Affect Bias (Zkreslení slábnoucího vlivu)

Zkreslení slábnoucího vlivu je tendence, kdy negativní emoce spojené s událostmi slábnou rychleji než pozitivní emoce. Tento efekt může ovlivnit, jak si pamatujeme minulé zážitky a jak je hodnotíme.

False Consensus Effect (Efekt falešného konsensu)

Efekt falešného konsensu je tendence přeceňovat míru, do jaké ostatní lidé sdílejí naše názory, přesvědčení a chování. Tento efekt může vést k nesprávnému předpokladu, že naše pohledy jsou běžnější, než ve skutečnosti jsou.

Forer Effect (Forerův efekt)

Forerův efekt je tendence lidí přijímat vágní a obecné popisy osobnosti jako přesné popisy jejich vlastní osobnosti. Tento efekt je často využíván v horoskopech, věštění a psychologických testech.

Framing Effect (Efekt rámování)

Efekt rámování je kognitivní zkreslení, při kterém je rozhodování ovlivněno způsobem, jakým jsou informace prezentovány. Různé způsoby prezentace téže informace mohou vést k různým rozhodnutím.

Fundamental Attribution Error (Základní atribuční chyba)

Základní atribuční chyba je tendence přeceňovat vliv vnitřních faktorů a podceňovat vliv vnějších faktorů při vysvětlování chování ostatních lidí. Tento efekt může vést k nesprávným závěrům o příčinách chování.

Halo Effect (Efekt halo)

Efekt halo je kognitivní zkreslení, při kterém pozitivní vlastnost jedné osoby ovlivňuje naše celkové vnímání této osoby. Tento efekt může vést k nesprávným závěrům o dalších vlastnostech nebo schopnostech osoby.

Hindsight Bias (Zpětné zkreslení)

Zpětné zkreslení je tendence považovat události, které se již staly, za předvídatelné a očekávané, i když předtím nebyly jasné. Tento efekt může vést k nesprávnému hodnocení minulých rozhodnutí a událostí.

Hostile Attribution Bias (Nepřátelské atribuční zkreslení)

Nepřátelské atribuční zkreslení je tendence interpretovat nejednoznačné chování ostatních jako nepřátelské nebo úmyslně škodlivé. Tento efekt může vést k nedorozuměním a konfliktům.

Hot-Hand Fallacy (Klam horké ruky)

Klam horké ruky je víra, že osoba, která zažila úspěch v náhodné události, má vyšší šanci na další úspěch. Tento efekt může vést k nesprávným předpokladům o pravděpodobnosti budoucích událostí.

Illusory Correlation (Iluze korelace)

Iluze korelace je tendence vidět vztah mezi dvěma nesouvisejícími jevy. Tento efekt může vést k chybným závěrům o příčinách a důsledcích.

Implicit Stereotyping (Implicitní stereotypizace)

Implicitní stereotypizace je nevědomé přiřazování vlastností a očekávání k osobám na základě jejich příslušnosti k určité skupině. Tento efekt může vést k nevědomým předsudkům a diskriminaci.

Ingroup Bias (Skupinové zkreslení)

Skupinové zkreslení je tendence preferovat členy vlastní skupiny před členy jiných skupin. Tento efekt může vést k předsudkům a nespravedlivému zacházení s lidmi mimo vlastní skupinu.

Just-World Hypothesis (Hypotéza spravedlivého světa)

Hypotéza spravedlivého světa je víra, že lidé dostávají to, co si zaslouží. Tato víra vede k tomu, že lidé často obviňují oběti neštěstí nebo nespravedlnosti z jejich situace, protože věří, že svět je spravedlivý.

Less-Is-Better Effect (Efekt méně-je-lepší)

Efekt méně-je-lepší je kognitivní zkreslení, při kterém lidé někdy hodnotí menší množství vyšší kvality výše než větší množství nižší kvality. Tento efekt může ovlivnit naše rozhodování a preference.

Look-Alike Effect (Efekt podobnosti)

Efekt podobnosti je kognitivní zkreslení, při kterém lidé přikládají větší důvěryhodnost nebo pozitivní vlastnosti lidem, kteří vypadají podobně jako oni sami nebo jako někoho, koho znají a mají rádi.

Loss Aversion (Averze ke ztrátám)

Averze ke ztrátám je tendence lidí vyhýbat se ztrátám spíše než usilovat o zisky. Lidé často pociťují ztrátu intenzivněji než srovnatelný zisk, což může vést k opatrnému chování a rozhodování.

Mere Exposure Effect (Efekt pouhého vystavení)

Efekt pouhého vystavení je jev, kdy lidé mají tendenci preferovat věci, které jsou jim známé. Čím více jsme něčemu vystaveni, tím více se nám to líbí, což může ovlivnit naše preference a chování.

Misinformation Effect (Efekt dezinformace)

Efekt dezinformace je jev, kdy je paměť osoby ovlivněna nesprávnými informacemi, které získala po události. Tento efekt může vést k nesprávným vzpomínkám a zkresleným představám o minulých událostech.

Narrative Fallacy (Narativní klam)

Narativní klam je tendence lidí vytvářet příběhy nebo narativy, aby vysvětlili události a situace, i když tyto příběhy nemusí být přesné. Tento klam může vést k nesprávným závěrům a přehnanému zjednodušení komplexních událostí.

Naïve Realism (Naivní realismus)

Naivní realismus je přesvědčení, že naše vnímání reality je objektivní a že lidé, kteří nesouhlasí s naším pohledem na svět, jsou špatně informovaní, iracionální nebo zaujatí. Tento efekt může vést k nedorozuměním a konfliktům.

Negativity Bias (Negativní zkreslení)

Negativní zkreslení je tendence lidí dávat větší váhu negativním informacím a událostem než pozitivním. Tento efekt může ovlivnit naše rozhodování a vnímání světa kolem nás.

Normalcy Bias (Normální zkreslení)

Normální zkreslení je tendence podceňovat možnost a dopad katastrofických událostí, protože jsme zvyklí na normální stav věcí. Tento efekt může vést k nepřipravenosti a nedostatečné reakci na krizové situace.

Observer-Expectancy Effect (Efekt očekávání pozorovatele)

Efekt očekávání pozorovatele je jev, kdy očekávání nebo předpoklady pozorovatele mohou ovlivnit výsledky pozorování nebo experimentu. Tento efekt může vést k zaujatým výsledkům a nesprávným závěrům.

Omission Bias (Zkreslení vynechání)

Zkreslení vynechání je tendence považovat škody způsobené nečinností za méně závažné než škody způsobené činností. Tento efekt může ovlivnit naše rozhodování a morální úsudky.

Optimism Bias (Optimistické zkreslení)

Optimistické zkreslení je tendence lidí věřit, že se jim stane více pozitivních než negativních událostí. Tento efekt může vést k podcenění rizik a přehnanému optimismu.

Outgroup Homogeneity Bias (Zkreslení homogenity mimo skupinu)

Zkreslení homogenity mimo skupinu je tendence vnímat členy jiné skupiny jako více homogenní (stejné) než členy vlastní skupiny. Tento efekt může vést k předsudkům a stereotypům.

Pareidolia (Pareidolie)

Pareidolie je jev, kdy lidé vidí vzory nebo význam v náhodných objektech nebo datech, například vidět tváře v mracích nebo na povrchu Měsíce. Tento efekt je výsledkem snahy našeho mozku najít smysl a řád ve světě kolem nás.

Planning Fallacy (Plánovací klam)

Plánovací klam je tendence podceňovat čas, náklady a rizika spojená s budoucími úkoly, zatímco se zároveň přeceňují přínosy těchto úkolů. Tento efekt může vést k nesprávným očekáváním a plánům.

Priming (Priming)

Priming je psychologický efekt, kdy vystavení určitému podnětu ovlivňuje odpověď na následný podnět, často nevědomky. Tento efekt může ovlivnit naše chování, rozhodování a vnímání světa.

Third-Person Effect (Efekt třetí osoby)

Efekt třetí osoby je tendence lidí věřit, že masová média mají větší vliv na ostatní než na ně samotné. Toto zkreslení může vést k podceňování vlastního ovlivnění médii a k přeceňování vlivu na ostatní.

Trait Ascription Bias (Zkreslení přisuzování vlastností)

Zkreslení přisuzování vlastností je tendence lidí přisuzovat stabilní vlastnosti ostatním, zatímco své vlastní chování často vysvětlují situací a okolnostmi. Toto zkreslení může vést k nesprávným závěrům o motivech a charakteru druhých lidí.

Ultimate Attribution Error (Konečná atribuční chyba)

Konečná atribuční chyba je tendence lidí přisuzovat pozitivní chování členů vlastní skupiny interním faktorům (např. jejich osobnosti) a negativní chování externím faktorům (např. okolnostem). Naopak u členů cizí skupiny je pozitivní chování často přisuzováno externím faktorům a negativní chování interním faktorům. Tento efekt může posilovat předsudky a diskriminaci.

Von Restorff Effect (Efekt Von Restorffa)

Efekt Von Restorffa, známý také jako izolační efekt, je jev, kdy si lidé lépe pamatují položky, které se vymykají nebo jsou odlišné od ostatních položek v seznamu. Tento efekt může být využit v marketingu a vzdělávání ke zvýšení zapamatovatelnosti klíčových informací.

Worse-Than-Average Effect (Efekt horší než průměr)

Efekt horší než průměr je tendence lidí podceňovat své schopnosti a výkony ve srovnání s ostatními, zejména v oblastech, kde se necítí kompetentní. Tento efekt může ovlivnit sebedůvěru a motivaci k dosažení cílů.

 

Zvládání tlaku při rychlém rozhodování (Need to Act Fast)

Affect Heuristic (Afektivní heuristika)

Afektivní heuristika je kognitivní zkreslení, kdy lidé při rozhodování dávají přednost emocím a pocitům nad racionální analýzou. To znamená, že se rozhodují na základě okamžitých emocionálních reakcí, aniž by zvažovali všechny dostupné informace.

Ambiguity Effect (Efekt dvojznačnosti)

Efekt dvojznačnosti je tendence lidí vyhýbat se volbám, které jsou nejasné nebo nejisté. Lidé preferují jistotu a jasné informace, a proto často volí možnosti, které jsou lépe definované, i když nejsou nutně nejlepší.

Anchoring Bias (Kotvící zkreslení)

Kotvící zkreslení je tendence spoléhat se příliš na první informaci (kotvu), kterou obdržíme při rozhodování. Tato počáteční informace může nepřiměřeně ovlivnit následné úsudky a rozhodnutí, i když je nerelevantní nebo nepřesná.

Availability Heuristic (Dostupnostní heuristika)

Dostupnostní heuristika je zkreslení, kdy lidé přeceňují pravděpodobnost událostí na základě toho, jak snadno si je mohou vybavit. Události, které jsou čerstvé v paměti nebo emocionálně výrazné, se zdají být pravděpodobnější, než ve skutečnosti jsou.

Base Rate Fallacy (Základní chybovost)

Základní chybovost je tendence ignorovat základní míru výskytu nějakého jevu (základní míru) a soustředit se na specifické informace nebo příběhy. Toto zkreslení vede k nesprávným závěrům a rozhodnutím.

Bias Blind Spot (Slepé místo zkreslení)

Slepé místo zkreslení je tendence vidět zkreslení v úsudku u ostatních lidí, ale ne u sebe. Lidé si často nejsou vědomi svých vlastních kognitivních zkreslení, což může vést k pocitu nadřazenosti ve schopnosti rozhodování.

Bystander Effect (Efekt přihlížejícího)

Efekt přihlížejícího je fenomén, kdy lidé s menší pravděpodobností poskytnou pomoc oběti, pokud je přítomno více svědků. Čím více lidí je přítomno, tím méně je pravděpodobné, že někdo zasáhne, protože každý očekává, že někdo jiný zakročí.

Certainty Effect (Efekt jistoty)

Efekt jistoty je tendence lidí dávat přednost jistým výsledkům před nejistými, i když jsou nejisté výsledky potenciálně výhodnější. Lidé mají tendenci podceňovat riziko a přeceňovat jistotu.

Choice-Supportive Bias (Zkreslení podpory volby)

Zkreslení podpory volby je tendence lidí vzpomínat na své volby jako lepší, než ve skutečnosti byly. Lidé mají tendenci přeceňovat pozitivní aspekty svých rozhodnutí a podceňovat negativní aspekty, aby si udrželi pozitivní obraz o sobě.

Clustering Illusion (Iluze shlukování)

Iluze shlukování je tendence vidět vzory v náhodných datech. Lidé mají tendenci hledat a nacházet smysluplné shluky v náhodných sekvencích, což může vést k chybným závěrům.

Cognitive Dissonance (Kognitivní disonance)

Kognitivní disonance je psychologický stav nepohodlí způsobený konfliktem mezi dvěma nebo více protichůdnými vírami, hodnotami nebo postoji. Lidé se snaží tuto disonanci snížit tím, že mění své názory nebo chování, aby dosáhli konzistence.

Confirmation Bias (Potvrzovací zkreslení)

Potvrzovací zkreslení je tendence vyhledávat, interpretovat a pamatovat si informace, které potvrzují naše předchozí přesvědčení a názory, a ignorovat nebo podceňovat informace, které jim odporují.

Congruence Bias (Slučovací zkreslení)

Slučovací zkreslení je tendence lidí testovat své hypotézy způsobem, který potvrzuje jejich předpoklady, místo aby hledali možné protiargumenty nebo alternativní vysvětlení.

Conservatism Bias (Konzervativní zkreslení)

Konzervativní zkreslení je tendence podceňovat nové informace a dávat přednost již existujícím přesvědčením nebo hypotézám. Lidé jsou často opatrní při přijímání nových důkazů, které by mohly změnit jejich stávající názory.

Contrast Effect (Kontrastní efekt)

Kontrastní efekt je zkreslení, kdy je vnímání jedné věci ovlivněno přímým srovnáním s něčím jiným. Například, pokud je prezentována průměrná volba po velmi špatné volbě, bude průměrná volba vnímána jako mnohem lepší, než ve skutečnosti je.

Dunning-Kruger Effect (Dunning-Krugerův efekt)

Dunning-Krugerův efekt je kognitivní zkreslení, kdy lidé s nízkými schopnostmi nebo znalostmi v nějaké oblasti přeceňují své vlastní schopnosti. Naopak, kompetentní lidé mohou své schopnosti podceňovat, což vede k nesprávnému hodnocení vlastní výkonnosti.

Empathy Gap (Empatická mezera)

Empatická mezera je zkreslení, kdy lidé podceňují vliv emocí na své rozhodování a chování, a to jak u sebe, tak u ostatních. Lidé často nedokážou správně předpovědět své reakce v emocionálně nabitých situacích.

Endowment Effect (Efekt vlastnictví)

Efekt vlastnictví je tendence lidí přikládat vyšší hodnotu věcem, které vlastní, než těm, které nevlastní. Tento efekt může vést k iracionálnímu chování, jako je nepřiměřené lpění na majetku nebo odmítání výhodných nabídek.

Expectation Bias (Očekávací zkreslení)

Očekávací zkreslení je tendence interpretovat údaje nebo události v souladu s vlastními očekáváními a předpoklady. To může vést k potvrzování stávajících názorů a ignorování nebo zkreslování nových informací.

Fading Affect Bias (Zkreslení slábnoucího vlivu)

Zkreslení slábnoucího vlivu je tendence negativních emocí a vzpomínek časem slábnout rychleji než pozitivní emoce a vzpomínky. To vede k tomu, že si lidé pamatují minulost v lepším světle, než jaká ve skutečnosti byla.

Familiarity Heuristic (Heuristika známosti)

Heuristika známosti je tendence upřednostňovat možnosti, které jsou nám známé nebo které jsme již dříve zažili. Tato heuristika může vést k opakovaným volbám, které jsou méně racionální, ale známé a pohodlné.

First-Instinct Fallacy (Klam prvního instinktu)

Klam prvního instinktu je přesvědčení, že první myšlenka nebo rozhodnutí, které nás napadne, je vždy správné. Tento klam často vede k iracionálním rozhodnutím, protože lidé ignorují nové informace, které by mohly být relevantnější.

Framing Effect (Efekt rámování)

Efekt rámování je zkreslení, kdy lidé reagují odlišně na stejnou informaci v závislosti na tom, jak je prezentována. Například, pozitivně formulované zprávy jsou přijímány lépe než negativně formulované, i když obsahují stejná fakta.

Halo Effect (Efekt halo)

Efekt halo je zkreslení, kdy celkový dojem z člověka nebo věci ovlivňuje naše hodnocení jejich specifických vlastností. Například, pokud se nám někdo líbí, máme tendenci přeceňovat jeho schopnosti a vlastnosti.

Hard-Easy Effect (Efekt těžké-lehké)

Efekt těžké-lehké je zkreslení, kdy lidé mají tendenci podceňovat své schopnosti v těžkých úkolech a přeceňovat své schopnosti v lehkých úkolech. Toto zkreslení může vést k nesprávnému hodnocení vlastních schopností a možností.

Hindsight Bias (Zpětné zkreslení)

Zpětné zkreslení je tendence vidět události jako předvídatelné poté, co se staly. Lidé mají tendenci věřit, že mohli předpovědět výsledek události, i když ve skutečnosti to nebylo možné.

Illusion of Control (Iluze kontroly)

Iluze kontroly je zkreslení, kdy lidé věří, že mají větší kontrolu nad událostmi, než ve skutečnosti mají. Toto zkreslení může vést k nepřiměřenému sebevědomí a riskantnímu chování.

Illusory Truth Effect (Efekt iluzorní pravdy)

Efekt iluzorní pravdy je tendence věřit informacím jako pravdivým po opakovaném vystavení. Informace, které slyšíme často, mají tendenci být považovány za pravdivější než ty, které slyšíme méně často.

Information Bias (Informační zkreslení)

Informační zkreslení je tendence vyhledávat a přeceňovat informace, které podporují naše přesvědčení, a ignorovat informace, které jim odporují. To může vést k udržování nesprávných přesvědčení a rozhodnutí.

Ingroup Bias (Skupinové zkreslení)

Skupinové zkreslení je tendence preferovat členy vlastní skupiny (ingroup) před členy jiné skupiny (outgroup). Lidé mají tendenci hodnotit členy své skupiny pozitivněji a přisuzovat jim lepší vlastnosti.

Law of Triviality (Zákon triviality)

Zákon triviality je tendence věnovat nepřiměřeně mnoho času a pozornosti triviálním otázkám, zatímco složité a důležité problémy jsou přehlíženy nebo zanedbávány. Tento zákon je také známý jako Parkinsonův zákon triviality.

Mere Exposure Effect (Efekt pouhého vystavení)

Efekt pouhého vystavení je tendence mít rád věci nebo lidi, kterým jsme byli opakovaně vystaveni. Časté vystavení může vést k většímu pozitivnímu hodnocení bez ohledu na kvalitu nebo obsah.

Naïve Realism (Naivní realismus)

Naivní realismus je přesvědčení, že svět vnímáme objektivně a že lidé, kteří s námi nesouhlasí, musí být neinformovaní, iracionální nebo zaujatí. Toto zkreslení může vést k nepochopení a konfliktům.

Neglect of Probability (Ignorování pravděpodobnosti)

Ignorování pravděpodobnosti je tendence podceňovat nebo ignorovat pravděpodobnost událostí při rozhodování. Lidé často dávají přednost emocionálním reakcím před racionálním hodnocením rizik a pravděpodobností.

Normalcy Bias (Normální zkreslení)

Normální zkreslení je tendence podceňovat možnost katastrofických událostí, protože se nám zdá, že současný stav věcí je normální a stabilní. Toto zkreslení může vést k nepřipravenosti na neočekávané krize.

Overconfidence Effect (Efekt přehnaného sebevědomí)

Efekt přehnaného sebevědomí je zkreslení, kdy lidé nadhodnocují své vlastní schopnosti, znalosti nebo přesnosti svých předpovědí. Toto zkreslení může vést k riskantnímu chování a chybným rozhodnutím.

Planning Fallacy (Plánovací klam)

Plánovací klam je tendence podceňovat čas, náklady a rizika spojené s budoucími akcemi, zatímco přeceňujeme přínosy. Tento klam často vede k neplánovaným zpožděním a nákladům.

Post-Purchase Rationalization (Post-nákupní racionalizace)

Post-nákupní racionalizace je tendence ospravedlňovat své nákupy po jejich uskutečnění, a to i když jsou pochybné nebo neuspokojivé. Lidé hledají způsoby, jak potvrdit správnost svého rozhodnutí a minimalizovat pocity lítosti.

Priming (Priming)

Priming je zkreslení, kdy expozice jednomu stimulu ovlivňuje reakci na následující stimuly. Například, pokud slyšíte slovo „lékař“, budete rychleji reagovat na slovo „nemocnice“ než na nesouvisející slovo.

Pro-Innovation Bias (Pro-innovační zkreslení)

Pro-innovační zkreslení je tendence přeceňovat výhody inovací a podceňovat jejich nevýhody a rizika. Lidé s tímto zkreslením mají tendenci věřit, že nové technologie a myšlenky jsou vždy lepší než ty stávající.

Recency Effect (Efekt posledního)

Efekt posledního je tendence lépe si pamatovat poslední informace v seznamu nebo sérii událostí. Toto zkreslení může ovlivnit rozhodování a úsudek, protože poslední informace mají nepřiměřený vliv na naše závěry.

Risk Compensation (Kompensace rizika)

Kompensace rizika je tendence lidí upravovat své chování na základě svého vnímání rizika. Například, pokud se lidé cítí bezpečněji díky bezpečnostním opatřením, mohou se chovat riskantněji, čímž mohou zvýšit celkové riziko.

Salience Effect (Efekt nápadnosti)

Efekt nápadnosti je zkreslení, kdy lidé kladou větší důraz na informace, které jsou výraznější nebo nápadnější, než na ty, které jsou méně zřetelné. Toto zkreslení může ovlivnit rozhodování a úsudek.

Self-Serving Bias (Sebesloužící zkreslení)

Sebesloužící zkreslení je tendence přičítat vlastní úspěchy vnitřním faktorům (např. schopnostem, úsilí) a neúspěchy vnějším faktorům (např. smůle, vnějším okolnostem). Toto zkreslení slouží k ochraně sebeúcty.

Semmelweis Reflex (Semmelweisův reflex)

Semmelweisův reflex je tendence odmítat nové informace nebo důkazy, které jsou v rozporu s již zavedenými normami, vírami nebo postupy. Toto zkreslení je pojmenováno po Ignáci Semmelweisovi, který objevil význam hygieny v lékařské praxi, ale jeho objevy byly zpočátku odmítnuty.

Social Comparison Bias (Sociální porovnávací zkreslení)

Sociální porovnávací zkreslení je tendence hodnotit se ve vztahu k ostatním lidem. Lidé mají tendenci se porovnávat s těmi, kteří jsou na tom lépe nebo hůře, což může ovlivnit jejich sebehodnocení a rozhodování.

Stereotyping (Stereotypizace)

Stereotypizace je tendence přisuzovat jednotlivcům vlastnosti na základě jejich příslušnosti k určité skupině. Toto zkreslení může vést k nesprávným předpokladům a předsudkům.

Sunk Cost Fallacy (Klam utopených nákladů)

Klam utopených nákladů je tendence pokračovat v investování času, peněz nebo úsilí do něčeho, co nepřináší očekávané výsledky, protože už bylo investováno příliš mnoho zdrojů. Toto zkreslení vede k iracionálním rozhodnutím a setrvávání u neúspěšných projektů.

Survivorship Bias (Zkreslení přeživších)

Zkreslení přeživších je tendence soustředit se na úspěšné případy (přeživší) a ignorovat neúspěšné (nepřeživší). Toto zkreslení může vést k mylným závěrům a nesprávným rozhodnutím na základě neúplných informací.

Temporal Discounting (Časové diskontování)

Časové diskontování je tendence preferovat menší, okamžité odměny před většími, odloženými odměnami. Lidé často podceňují budoucí výhody ve prospěch okamžitého uspokojení.

Third-Person Effect (Efekt třetí osoby)

Efekt třetí osoby je zkreslení, kdy lidé věří, že masová média mají větší vliv na ostatní než na ně samotné. Tento efekt může vést k podceňování vlivu médií na vlastní názory a chování.

Zero-Risk Bias (Zkreslení nulového rizika)

Zkreslení nulového rizika je tendence preferovat možnost, která zcela eliminuje jedno riziko, i když snižuje celkové riziko méně než jiné možnosti. Lidé mají tendenci preferovat jistotu a absolutní bezpečnost před optimalizací celkového rizika.

 

Paměť a její vliv na rozhodování (What Should We Remember?)

Absent-Mindedness (Nedbalost)

Nedbalost je typická pro zapomínání způsobené nedostatečnou pozorností při kódování informací. Tento jev nastává, když se mysl zaměřuje na jiné věci a nezachytí všechny detaily, což vede k následnému zapomínání.

Bizarreness Effect (Efekt bizarnosti)

Efekt bizarnosti označuje tendenci lidí lépe si pamatovat neobvyklé nebo bizarní informace než běžné nebo neutrální informace. Tento efekt je často využíván při tvorbě paměťových technik.

Change Blindness (Slepota ke změně)

Slepota ke změně je fenomén, kdy lidé nepostřehnou významné změny ve vizuálním poli, pokud nejsou očekávány. Tento jev je běžný při sledování filmů nebo v každodenních situacích, kde se změny dějí postupně nebo jsou maskovány rušivými prvky.

Childhood Amnesia (Dětství amnézie)

Dětství amnézie je tendence dospělých zapomínat události, které se staly v raném dětství. Obvykle si lidé pamatují velmi málo ze svého života před třetím nebo čtvrtým rokem.

Choice-Supportive Bias (Zkreslení podpory volby)

Zkreslení podpory volby je tendence lidí vnímat své vlastní volby jako správné a pozitivní, i když se ukážou být chybné. Toto zkreslení posiluje pocit sebevědomí a snižuje lítost nad rozhodnutími.

Confirmation Bias (Potvrzovací zkreslení)

Potvrzovací zkreslení je tendence hledat, interpretovat a pamatovat si informace způsobem, který potvrzuje naše předchozí přesvědčení a názory, zatímco ignorujeme nebo podceňujeme důkazy, které jsou v rozporu s našimi přesvědčeními.

Consistency Bias (Konzistentní zkreslení)

Konzistentní zkreslení je tendence rekonstruovat minulost tak, aby odpovídala našim současným představám a přesvědčením. Lidé mají tendenci pamatovat si svou minulost jako konzistentní s jejich současným stavem mysli.

Context Effect (Kontextový efekt)

Kontextový efekt označuje vliv okolního prostředí na vnímání a zapamatování informací. Informace jsou často lépe zapamatovány, když je kontext, ve kterém byly naučeny, podobný kontextu, ve kterém jsou vybavovány.

Cryptomnesia (Kryptomnézie)

Kryptomnézie je jev, kdy si člověk vzpomíná na zapomenutou vzpomínku, ale myslí si, že je to nový nápad nebo myšlenka. Tento jev může vést k neúmyslnému plagiátorství.

Cue-Dependent Forgetting (Zapomínání závislé na nápovědách)

Zapomínání závislé na nápovědách nastává, když není možné si vybavit informace bez určitých podnětů nebo nápověd. Například vůně, zvuky nebo vizuální podněty mohou vyvolat vzpomínky.

Decay Theory (Teorie úpadku)

Teorie úpadku předpokládá, že vzpomínky se časem oslabují a ztrácejí, pokud nejsou pravidelně posilovány. Tato teorie se používá k vysvětlení zapomínání dlouhodobých vzpomínek.

Ebbinghaus Forgetting Curve (Ebbinghausova křivka zapomínání)

Ebbinghausova křivka zapomínání znázorňuje rychlost, s jakou se zapomíná nově naučená informace. Ukazuje, že nejvíce informací je zapomenuto krátce po jejich naučení a poté se rychlost zapomínání zpomaluje.

Egocentric Bias (Egocentrické zkreslení)

Egocentrické zkreslení je tendence vnímat a interpretovat svět z perspektivy sebe sama, často přeceňovat svou roli a význam v událostech a situacích.

Encoding Specificity Principle (Princip specifikace kódování)

Princip specifikace kódování tvrdí, že informace jsou lépe vybavovány, když je kontext kódování (naučení) podobný kontextu vybavování (vyvolání). Toto je klíčový koncept v teorii paměti.

False Memory (Falešná paměť)

Falešná paměť je vzpomínka na událost, která se ve skutečnosti nestala, nebo je vzpomínka zkreslena. Falešné vzpomínky mohou být vytvořeny různými způsoby, například sugescí nebo zkreslením.

Familiarity Bias (Zkreslení známosti)

Zkreslení známosti je tendence považovat věci, které jsou nám známé, za lepší nebo pravdivější než ty, které jsou nové nebo neznámé. Tento jev může ovlivnit rozhodování a preference.

Flashbulb Memory (Paměť bleskového světla)

Paměť bleskového světla je velmi detailní a živá vzpomínka na významnou událost. Tyto vzpomínky jsou často spojeny s emocionálně silnými zážitky a jsou považovány za velmi přesné, i když tomu tak vždy není.

Generation Effect (Efekt generace)

Efekt generace je tendence lépe si pamatovat informace, které jsme sami vytvořili nebo generovali, než informace, které jsme pasivně přijali. Tento jev se často využívá v technikách učení a paměťových cvičeních.

Hindsight Bias (Zpětné zkreslení)

Zpětné zkreslení je tendence vidět události jako předvídatelné po jejich skončení. Lidé často věří, že mohli předvídat výsledek událostí, přestože ve skutečnosti nebyli schopni to předem vědět.

Hyperthymesia (Hyperthymézie)

Hyperthymézie je stav, kdy má jedinec extrémně detailní a živé vzpomínky na většinu dní svého života. Lidé s hyperthymézií jsou schopni přesně vzpomenout na události a zkušenosti z minulosti s neobvyklou přesností.

Levels of Processing Effect (Efekt úrovní zpracování)

Efekt úrovní zpracování je fenomén, kdy si lidé lépe pamatují informace, které byly zpracovány na hlubší úrovni (například prostřednictvím sémantického zpracování) než informace zpracované povrchně (například prostřednictvím vizuálního nebo fonetického zpracování).

Memory Consolidation (Konsolidace paměti)

Konsolidace paměti je proces, při kterém jsou krátkodobé vzpomínky transformovány na dlouhodobé vzpomínky. Tento proces zahrnuje změny na molekulární a buněčné úrovni a probíhá především během spánku.

Memory Distortion (Zkreslení paměti)

Zkreslení paměti je jev, kdy vzpomínky jsou pozměněny nebo zkresleny vlivem nových informací, emocí nebo interpretací. Toto zkreslení může vést k falešným vzpomínkám nebo změnám v detailech vzpomínek.

Misinformation Effect (Efekt dezinformace)

Efekt dezinformace nastává, když je paměť jednotlivce zkreslena nebo změněna nesprávnými informacemi, které byly poskytnuty po původní události. Tento efekt může ovlivnit svědectví a vzpomínky na události.

Mood-Congruent Memory (Paměť shodná s náladou)

Paměť shodná s náladou je fenomén, kdy lidé mají tendenci lépe si pamatovat informace, které jsou konzistentní s jejich aktuální náladou. Například když jsou lidé smutní, snáze si vybaví smutné vzpomínky.

Primacy Effect (Efekt prvního)

Efekt prvního označuje tendenci lépe si pamatovat první položky v seznamu. Tento jev je často vysvětlován tím, že první položky měly více času na konsolidaci do dlouhodobé paměti.

Recency Effect (Efekt posledního)

Efekt posledního označuje tendenci lépe si pamatovat poslední položky v seznamu. Tento jev je často vysvětlován tím, že poslední položky jsou stále v krátkodobé paměti.

Reconstructive Memory (Rekonstrukční paměť)

Rekonstrukční paměť je proces, při kterém jsou vzpomínky znovu sestavovány na základě fragmentů a znalostí. Tento proces může vést k chybám a zkreslením, protože vzpomínky jsou ovlivňovány novými informacemi a interpretacemi.

Reminiscence Bump (Nárazy vzpomínek)

Nárazy vzpomínek jsou fenomén, kdy lidé mají tendenci si nejlépe pamatovat události z období dospívání a rané dospělosti. Tento jev je často vysvětlován tím, že toto období života je plné významných a formativních zážitků.

Repression (Represe)

Represe je obranný mechanismus, při kterém jsou traumatické nebo nepříjemné vzpomínky vytěsňovány z vědomí. Tyto vzpomínky mohou být potlačeny a neuvědomovány, ale mohou stále ovlivňovat chování a emoce.

Retrieval-Induced Forgetting (Zapomínání indukované vyhledáváním)

Zapomínání indukované vyhledáváním nastává, když proces vybavování určitých vzpomínek vede k zapomínání jiných, souvisejících vzpomínek. Tento jev je často pozorován při opakovaném vybavování informací.

Rosy Retrospection (Růžová retrospekce)

Růžová retrospekce je tendence vnímat minulé události jako příjemnější a pozitivnější, než ve skutečnosti byly. Tento jev je často vysvětlován jako forma kognitivní disonance, kdy lidé přehodnocují minulost v pozitivnějším světle.

Self-Reference Effect (Efekt sebeodkazu)

Efekt sebeodkazu je fenomén, kdy si lidé lépe pamatují informace, které jsou nějakým způsobem spojené s jejich vlastním životem nebo osobností. Tento jev je často využíván v technikách učení a paměťových cvičeních.

Serial Position Effect (Efekt sériové pozice)

Efekt sériové pozice je tendence lépe si pamatovat první a poslední položky v seznamu, což kombinuje primacy efekt a recency efekt. Tento jev je běžný při učení a zapamatování informací.

Spacing Effect (Efekt rozdělení)

Efekt rozdělení je fenomén, kdy jsou informace lépe zapamatovány, když je učení rozloženo do delších časových úseků, než když je koncentrováno do kratšího období. Tento jev je často využíván v technikách učení a studia.

State-Dependent Memory (Stavová paměť)

Stavová paměť je fenomén, kdy si lidé lépe pamatují informace, když jsou ve stejném fyziologickém nebo emocionálním stavu jako při jejich učení. Například vzpomínky získané v opilém stavu jsou snadněji vyvolány, když je člověk opět opilý.

Suggestibility (Sugestibilita)

Sugestibilita je tendence být ovlivněn sugestemi a informacemi zvenčí. Tento jev může vést k falešným vzpomínkám nebo změněným vzpomínkám na základě sugescí od jiných lidí.

Testing Effect (Efekt testování)

Efekt testování je fenomén, kdy je paměť na informace lepší, když jsou informace opakovaně testovány, než když jsou opakovaně studovány. Tento jev je často využíván v technikách učení a paměťových cvičeních.

Tip-of-the-Tongue Phenomenon (Jazyková špička)

Jazyková špička je fenomén, kdy si člověk nemůže vzpomenout na konkrétní slovo nebo jméno, i když má pocit, že je to těsně na dosah. Tento jev je běžný a často frustrující.

Transience (Pomíjivost)

Pomíjivost je přirozený proces zapomínání, kdy vzpomínky časem slábnou a ztrácejí se, pokud nejsou pravidelně posilovány nebo opakovány. Tento jev je běžný a přispívá k běžnému zapomínání každodenních událostí.