Představte si obyčejné ráno v kanceláři. Eva, dlouholetá zaměstnankyně, právě dorazila ke svému stolu a připravuje se na další den plný úkolů. Když se rozhlédne po kanceláři, všimne si, že její kolegové si mezi sebou vyměňují pohledy, šeptají a usmívají se. Nevěnuje tomu pozornost, dokud nepřijde šéf s důležitou informací: nová pozice v oddělení je volná, a někdo z týmu bude povýšen.

Eva cítí náhlou vlnu nadšení – pracovala na tomhle projektu měsíce, každý ví, jak tvrdě se snaží. Ale když se šéf vzdálí, atmosféra v místnosti se změní. Její kolegyně Petra, která doteď sotva projevovala zájem o projekt, náhle začne chválit své vlastní úspěchy nahlas před celým týmem. O pár hodin později Eva zjistí, že o ní kolují zvláštní řeči. Nikdo jí to neřekl přímo, ale pomluvy jako tiché jedy pronikly do každého koutu kanceláře.

Začíná se cítit jako cizinec ve vlastním týmu. Její dosavadní přátelé se jí najednou vyhýbají, a Petra, která byla dříve sotva viditelná, se stává šéfovým oblíbenkyní. Eva si klade otázku: Kdo první podrazí koho? Jak se z běžného pracovního dne stala tichá válka intrik, kde se bojuje o pozice a přízeň? Kdy se to všechno zvrtlo? A jak je možné, že kdysi harmonický kolektiv se teď změnil v bitevní pole?

Svět plný tiché války

Na první pohled vypadá pracovní prostředí jako místo plné rutiny, úkolů, schůzek a týmové spolupráce. Všichni jsou usměvaví, zdvořilí a ochotní pomoci. Ale pod povrchem se skrývá úplně jiná realita – tichá válka, která nevychází najevo při běžném pohledu, ale postupně požírá atmosféru a vztahy v týmu.

Vzpomínáte na Evu, která se těšila na povýšení? Na začátku toho dne byste si nikdy nepomysleli, že mezi kolegy, kteří si spolu povídají u kávovaru, je něco špatně. Všichni vypadají přátelsky, ale za těmi úsměvy a nenápadnými konverzacemi probíhá boj, o kterém se nemluví.

Je to boj o uznání, o moc, o status. A právě tento boj se v kancelářích odehrává častěji, než si myslíme. Možná jste ho sami zažili. Nenápadná poznámka kolegy, podivné ticho na schůzi, kdy padlo vaše jméno, nebo nečekaná rozhodnutí, o kterých jste nebyli informováni.

Lidé do této tiché hry vstupují často, aniž by si toho byli vědomi. Začíná to drobnostmi – tu a tam nepatrný závistivý pohled, lehká pomluva, nebo nechtěné opomenutí při rozdělování práce. Zpočátku nic zásadního, ale pak se začnou stavět pomyslné barikády. Kdo podrazí koho první? A jak je možné, že v pracovním prostředí, které se tváří jako týmová hra, je pod povrchem tolik intrik a mocenských tahů?

 

Intriky na denním pořádku: Proč to děláme?

Intriky a mocenské hry nejsou výjimkou, ale často se stávají nepsanou normou v mnoha pracovních prostředích. Na otázku, proč vlastně manipulujeme druhými, zakládáme tajné aliance a snažíme se dostat nad ostatní, se dá odpovědět tím, že tyto taktiky vycházejí z naší přirozené potřeby přežít a uspět. I když to zní primitivně, kořeny tohoto chování sahají hluboko do naší evoluce.

Teorie sociální dominance: Bojiště kanceláře jako zrcadlo přírody

Způsoby, jakými lidé ve firmách soupeří o uznání, postavení nebo zdroje, nejsou tak odlišné od toho, co můžeme pozorovat v přírodě. V rámci teorie sociální dominance se lidé, stejně jako zvířata, snaží o zajištění svého místa v hierarchii. Kdo je nahoře, má přístup k lepším zdrojům, větší vliv a bezpečí. To, co ve zvířecí říši probíhá skrze boj o teritorium nebo partnera, u nás často probíhá v podobě slovních bitev, skrytých aliancí a manipulativních tahů.

Představte si Evinu situaci: objeví se nová pozice, která zajišťuje lepší plat, větší respekt a vliv. Tento kariérní postup je nejen atraktivní, ale představuje symbol moci. V takovém prostředí není divu, že lidé, podobně jako ve smečkách, začnou soupeřit, aby získali dominantní postavení. Petra, která doteď nejevila zájem, najednou zapojuje všechny síly, aby se dostala nahoru – zintenzivňuje své aktivity, manipuluje šéfem a tiše ničí svou konkurentku Evu.

Strach z ohrožení: Když se kolega mění v hrozbu

Jedním z klíčových faktorů, který vede k tomu, že lidé začnou intrikovat a manipulovat, je strach z ohrožení. Když se na scéně objeví nový, ambiciózní zaměstnanec nebo když starý kolega získá nadšenou pochvalu od vedení, naše instinktivní reakce může být vnímat je jako konkurenci. Najednou už nejde o spolupráci, ale o boj o vlastní pozici.

Lidé mají tendenci reagovat na takové hrozby různými způsoby: někdo se uzavře a stáhne, zatímco jiný začne aktivně pracovat proti tomu, koho vnímá jako nebezpečí. Může to být formou neviditelných her, jako je zatajení klíčových informací, šíření pomluv, nebo dokonce sabotáž práce druhého.

Eva v našem příběhu možná původně vnímala svou kolegyni Petru jako neutrální, ale ve chvíli, kdy Petra začne usilovat o tu samou pozici, se Petra stává neviditelnou hrozbou. A jak se Petra cítí ohrožená Evou, začne jednat – už nejde jen o to, aby uspěla, ale o to, aby zabránila Evě v úspěchu.

Tato dynamika soutěživosti a strachu z ohrožení se stává běžnou součástí pracovního prostředí, kde lidé nejen usilují o úspěch, ale i o ochranu před těmi, kteří by je mohli „převálcovat“. A tak se z relativně přátelského kolektivu stává aréna tiché války, kde každý krok může znamenat vítězství nebo porážku.

 

Oběť nebo pachatel? Jak v tom lítáme všichni

Ve hře na přetlačovanou se může stát obětí každý, aniž by si to uvědomoval. Stejně tak se může stát pachatelem. Intriky, manipulace a tiché boje o moc probíhají nepozorovaně a většina lidí do těchto her sklouzává automaticky. Nikdo si nedokáže stoprocentně udržet čistý štít – někdy jsme ti, co trpí, a jindy ti, co (vědomě či nevědomě) manipulují.

Oběť: Když jste ve hře a ani o tom nevíte

Být obětí ve hře přetlačované neznamená vždy otevřenou konfrontaci. V moderních pracovních prostředích se to často děje mnohem jemněji. Intriky a manipulace se projevují skrytě, takže si je na první pohled nevšimnete, dokud není příliš pozdě.

Šikana: Někdy si oběť všimne, že se k ní lidé začínají chovat jinak. Možná ji kolegové přestanou zvat na oběd, začnou se jí vyhýbat v kuchyňce nebo se sníží kvalita zpětné vazby na její práci, i když se výkon nezměnil. Tyto náznaky mohou být jemné, ale mají silný dopad. Eva ve svém příběhu najednou zjistí, že i lidé, se kterými měla dříve dobré vztahy, se jí začínají vyhýbat. Pomalu ji vytlačují z kolektivu.

Pomlouvání: Pomluvy jsou jednou z nejčastějších zbraní ve hře přetlačované. Jsou tiché, neviditelné a mají devastující účinek na oběti. Petra v našem příběhu se rozhodla šířit o Evě negativní komentáře – nic zásadního, ale dost na to, aby podkopala její pozici. Pomluvy se šíří rychle, jako jedovaté semínko, a často není snadné zjistit, odkud přišly. Výsledek? Eva se stává obětí, aniž by chápala, jak se to stalo.

Vyřazení z důležitých rozhodnutí: Další zbraň intrik je „zapomenutí“. Oběti jsou často vyřazovány z důležitých rozhodnutí, ze schůzek nebo nejsou informovány o změnách, které mají vliv na jejich práci. I když se to tváří jako nevinná chyba, jde o taktiku, jak snížit jejich vliv a postavení. Eva si všimla, že na poslední schůzku, kde se mělo řešit povýšení, nebyla pozvána. Šéf jí slíbil, že šlo jen o nedorozumění, ale byl to opravdu omyl?

Pachatel: Strůjci vlastního osudu – nebo intrik?

Zatímco být obětí je často důsledkem neviditelných her okolo nás, aniž bychom to plně ovládali, stávání se pachatelem může být stejně nenápadné. Lidé si málokdy uvědomí, že sami někdy volí manipulativní taktiky – mnohdy ze strachu o vlastní místo, status nebo pozici.

Nevědomá manipulace: Když se cítíme ohroženi, máme tendenci jednat tak, aby nás to ochránilo. To může znamenat, že sáhneme po manipulaci, i když bychom si to sami o sobě nechtěli přiznat. Petra nechtěla Evu zničit, ale jakmile viděla šanci na povýšení, začala jednat. Možná si Petra ani neuvědomovala, že šíří drby, které poškozují Evu, ale strach z toho, že by mohla ztratit šanci na lepší pozici, ji k tomu vedl.

Soutěž o přežití: Lidé, kteří cítí, že jejich postavení je ohroženo, často volí taktiku „kdo podrazí první, vyhrává.“ Tohle chování není vždy vědomé, ale koření v primitivním mechanismu přežití. V soutěživém prostředí je to častý jev. Jakmile Petra spatřila příležitost na povýšení, její primární myšlenka byla: „Musím jednat teď, jinak to dostane Eva.“ To vedlo k její manipulaci, vytváření aliancí se šéfem a postupnému vytlačení Evy.

Zajímavé je, že lidé se často považují za nevinné. Petra by mohla tvrdit, že dělá jen to, co je potřeba, aby se dostala nahoru. A přesto se neuvědoměle zapojuje do hry intrik, kterou sama možná ani nevnímá jako negativní.

Přetlačovaná je hra, kde se role oběti a pachatele mohou měnit ze dne na den. V jednom okamžiku jsme ti, kdo trpí, a v dalším ti, kdo, ať už vědomě nebo ne, podkopávají někoho jiného. Tato dynamika je tak častá, že většina z nás ani nevidí, jak jsme do ní vtahováni, a právě proto je důležité si uvědomit, jaké strategie používáme, abychom se ochránili, a jak můžeme najít rovnováhu mezi ambicemi a empatií.

 

Nejčastější taktiky a tahy v mocenské hře

V pracovních prostředích plných skrytých ambicí a mocenských bojů se lidé uchylují k různým taktikám, aby si zajistili své postavení, vliv a úspěch. Tyto taktiky jsou často nenápadné, ale jejich dopady mohou být ničivé. Podívejme se na některé z nejběžnějších zbraní v této tiché válce.

Tichá sabotáž: Nenápadné podkopávání úspěchu

Tichá sabotáž je jednou z nejzáludnějších a nejčastěji používaných taktik. Na rozdíl od otevřeného konfliktu probíhá potichu, nenápadně a často bez zjevného důkazu, kdo je za ní zodpovědný. Sabotáž nemusí být vždy přímým útokem – ve skutečnosti je to její jemnost, která ji činí tak účinnou.

• Zatajení informací: Eva nedostane klíčové informace o projektu, který je pro její povýšení zásadní. Když se blíží termín, zjistí, že ostatní věděli o změnách, o kterých jí nikdo neřekl. Taková drobná „chyba“ může vypadat jako pouhý omyl, ale ve skutečnosti je to promyšlený krok, jak snížit její šance na úspěch.
• Nepodpora v krizových momentech: Další způsob, jakým lidé sabotují ostatní, je prostá nepřítomnost ve chvílích, kdy je potřeba podpora. Když Eva potřebuje pomoc s prezentací pro vedení, její kolegové ji najednou nechají na holičkách. Zároveň si dělají alibi – „měli jsme jiné priority“ nebo „nevěděli jsme, že to bylo tak důležité.“
• Drobné intriky: Tiché pohledy, náhodně přerušené rozhovory nebo „nechtěné“ zmínky o slabinách druhých – to vše jsou nástroje, jak vytvořit prostředí nejistoty a zpochybňování vlastní hodnoty.

Tichá sabotáž je o to záludnější, že se těžko prokazuje. Oběť má často pocit, že si jen něco namlouvá, zatímco pachatelé pokračují ve svých nenápadných útocích.

Pomlouvání a šíření fám: Jed proti konkurenci

Pomluvy a drby jsou v pracovních prostředích klasickým způsobem, jak srazit konkurenci nebo si získat výhodu u nadřízených. Jde o tichou, ale neuvěřitelně účinnou formu manipulace, která může zničit reputaci člověka dříve, než si vůbec uvědomí, co se děje.

• Cílené šíření fám: Petra začíná nenápadně šířit po kanceláři, že Eva je možná příliš „ambiciózní“ nebo že se jí nedaří zvládat stres. Nic otevřeného, žádné zjevné lži – jen jemná narážka, která se pak přetváří v lavinu pochybností a špatného mínění.
• Navození dojmu neschopnosti: Pomluvy často slouží k tomu, aby kolega vypadal neschopně, nestabilně nebo dokonce problematicky. I když je Eva schopná a dříve měla dobré výsledky, drby o jejích „nedostatcích“ se rychle šíří a začínají ovlivňovat, jak ji vnímá její okolí.
• Vytvoření falešného obrazu: Pomluvy nejen ničí, ale mohou také sloužit jako nástroj pro vytváření vlastního pozitivního obrazu. Petra využívá drby o Evě, aby se sama ukázala jako stabilní, důvěryhodná a výkonná zaměstnankyně – to jí pomůže získat podporu vedení a vytlačit Evu.

Pomluvy jsou obzvlášť nebezpečné, protože jsou těžko zastavitelné a šíří se rychle. Jednou vypuštěné do světa začnou žít vlastním životem a mohou nadělat více škody než otevřený konflikt.

 

Hra na spojence: Dočasné aliance proti společnému „nepříteli“

Jednou z nejběžnějších taktik v mocenských hrách je vytváření dočasných aliancí. V pracovním prostředí lidé často uzavírají nepsané dohody s kolegy, aby společně bojovali proti někomu, kdo je považován za konkurenci nebo hrozbu. Aliance však nejsou trvalé – jsou nástrojem okamžitého zisku a velmi často se otočí proti těm, kdo je vytvořili.

• Spojenci z nouze: Petra a další kolegové se naoko spojí, aby společně „vytlačili“ Evu. Když ale dosáhnou svého cíle, aliance se rychle rozpadne – jakmile se Eva stane méně relevantní, aliance se stává zbytečnou a každý si začne hájit vlastní zájmy.
• Vytvoření koalic: Dočasné koalice jsou časté zejména tam, kde je velká konkurence. Lidé uzavírají dohody, že se navzájem podpoří, aby porazili někoho jiného. Problém nastává, když se situace změní – noví spojenci se pak často otočí proti sobě, protože každý usiluje o vlastní prospěch.
• Důsledky hry na spojence: Tyto aliance jsou velmi křehké, a jakmile jsou zájmy dosaženy, může se stát, že ti, kdo spolu ještě včera intrikovali proti někomu jinému, se stanou navzájem svými nepřáteli. Petra, která získala podporu ostatních kolegů, se nakonec sama ocitne v situaci, kdy musí bojovat proti těm, kdo jí dříve pomáhali.

Tato hra na spojence je zrádná a často přináší víc škody než užitku. Jakmile dojde k rozbití dočasných koalic, lidé se ocitají sami, bez podpory, a čelí novým nepřátelům.

 

Jak to všechno přežít: 3 praktické kroky

Pracovní prostředí plné intrik a mocenských her může být vyčerpávající a stresující, ale existují způsoby, jak se z tohoto toxického prostředí nevymanit, aniž bychom ztratili vlastní hodnoty a rovnováhu. Tady jsou tři praktické kroky, které vám pomohou nejen přežít, ale také si udržet svou důstojnost a profesionální úspěch.

 

1. Vědomí vlastní hodnoty: Zůstaňte pevní a nad věcí

V okamžiku, kdy se kolem vás začne rozpoutávat tichá válka intrik, je snadné nechat se vtáhnout a začít reagovat emocionálně. Prvním krokem k tomu, abyste neupadli do manipulačních taktik druhých, je uvědomit si svou vlastní hodnotu. Tento vnitřní pocit jistoty je vaším nejlepším štítem proti tomu, abyste se stali obětí her, které se hrají ve vašem okolí.

• Zdravý odstup: Uvědomte si, že ne vše, co se kolem vás děje, se vás musí osobně dotýkat. Lidé mohou intrikovat a manipulovat, ale pokud si udržíte zdravý odstup a uvědomíte si, že jejich chování často vychází z jejich nejistoty, nebudete jejich hru hrát. Eva si například uvědomí, že i když Petra šíří pomluvy, její hodnota jako profesionála je nezávislá na názorech druhých.
• Pozitivní vnitřní dialog: Posilujte svůj pocit vlastní hodnoty prostřednictvím pozitivního vnitřního dialogu. Řekněte si, co na sobě oceňujete a co děláte dobře. Tento postoj vám pomůže udržet rovnováhu, i když se kolem vás hroutí vztahy.
• Nenechte se vtáhnout: Hra na intriky často začíná tím, že vás někdo zatáhne do konfliktu nebo drbů. Uvědomte si, že nemusíte reagovat na každou provokaci. Mít kontrolu nad svými reakcemi znamená mít kontrolu nad situací.

 

2. Budování pevných hranic: Stanovte jasná pravidla

Jedním z nejlepších způsobů, jak se chránit před intrikami a manipulací, je stanovit pevné hranice. Když ostatní vědí, kde stojíte a co od vás mohou očekávat, nebudou vás považovat za snadný cíl. Pevné hranice vám také pomohou udržet si vlastní klid a kontrolu nad tím, co do svého života vpustíte.

• Jasná komunikace: Buďte přímí v tom, co je pro vás přijatelné a co ne. Když se vás někdo pokusí vtáhnout do drbů nebo intrik, klidně, ale jasně sdělte, že se nechcete podílet na pomlouvání. Například pokud by Eva zjistila, že se kolem ní šíří drby, může přímo říct: „Raději se soustředím na svou práci, než abych řešila, co si o mně myslí ostatní.“
• Ochrana svého prostoru: Hranice nejsou jen o slovech, ale také o vašem chování. Pokud cítíte, že někdo narušuje váš osobní nebo pracovní prostor, neváhejte se stáhnout a vytvořit si bezpečný odstup. Může to být tak jednoduché jako odmítnout účast na diskuzích, které směřují k podrazům.
• Respektování času: Pevné hranice se týkají také toho, jak zacházíte se svým časem. Nepodléhejte tlaku, abyste neustále dokazovali svou hodnotu nebo reagovali na situace, které vás jen vyčerpávají. Stanovte si priority a nedovolte, aby vás intriky odváděly od vašeho skutečného cíle.

 

3. Psychologie asertivity: Konflikty řešte s klidem a rozvahou

V intrikami prosyceném prostředí je asertivní chování klíčem k tomu, jak řešit konflikty, aniž byste se museli snížit k podrazům a manipulacím. Asertivita vám umožní vyjádřit své potřeby a pocity jasně a pevně, aniž byste útočili na druhé nebo ustupovali jejich tlaku.

• Jasné vyjádření pocitů: Když se cítíte ohroženi nebo manipulováni, je důležité být schopni tyto pocity jasně vyjádřit. Například pokud Eva zjistí, že Petra šíří o ní drby, může říct: „Mrzí mě, že slyším takové věci. Bylo by lepší, kdybychom to vyřešili otevřeně.“ Asertivní přístup znamená, že neútočíte, ale zároveň chráníte své zájmy.
• Technika „přerámování“: Tato technika je klíčová v NLP a pomáhá přeměnit negativní situaci na pozitivní výzvu. Místo toho, aby Eva brala Petřiny útoky jako důvod k frustraci, může je přerámovat jako příležitost, jak si vybudovat odolnost a ještě lépe zvládnout stresové situace.
• Zůstaňte v klidu: Intriky často vyvolávají emocionální reakce, které mohou situaci ještě zhoršit. Asertivní chování znamená být schopen zůstat klidný a racionální, i když se atmosféra kolem vás přiostřuje. Pokud Eva zůstane v klidu a nenechá se vyprovokovat, získává kontrolu nad situací a ukazuje, že se nenechá snadno ovlivnit.

 

Tiché vítězství

I když se mocenské hry a intriky mohou zdát nevyhnutelné, není nutné se jim podvolit nebo je hrát podle pravidel, která nastavují ti kolem vás. Tiché vítězství neznamená být nejhlasitější nebo první, kdo podrazí ostatní. Naopak, opravdové vítězství spočívá v tom, že si udržíte svou integritu, klid a pevné hodnoty, i když všichni kolem vás hrají nečistou hru.

Na konci dne není důležité, kolik drobných vítězství získáte ve hře o pozice a moc. Skutečné vítězství spočívá v tom, že odcházíte s čistým svědomím a vědomím, že jste se nesnížili k manipulacím, intrikám nebo podrazům. Udržet si svou hodnotu, i když je kolem vás napětí a stres, vyžaduje odvahu a vnitřní sílu. Ale právě to je klíčem k tomu, jak přežít a prosperovat v pracovním prostředí plném neviditelných bojů.

Pamatujte si: vítězství nespočívá v tom, kdo první podrazí druhé, ale v tom, kdo zůstane pevný ve svých hodnotách a zachová si svou autenticitu. Tím, že budete nad věcí a soustředíte se na své cíle a hodnoty, si zajistíte nejen profesionální úspěch, ale také dlouhodobý klid a vnitřní spokojenost.

Intriky přijdou a odejdou, ale vaše integrita zůstává. A to je to, co v životě a práci znamená skutečně vyhrát.

 

Co s tím můžete jako majitel udělat, když se vám tato toxicita rozbujní ve firmě?

 

Když zjistíte, že vám ve firmě bují intriky, pomluvy a mocenské hry, je zásadní, abyste aktivně zasáhli. Toxické prostředí může nejen snižovat morálku zaměstnanců, ale také negativně ovlivňovat produktivitu, inovace a firemní kulturu. Zde jsou konkrétní kroky, které můžete jako majitel firmy podniknout, abyste tento nešvar omezili a vytvořili zdravější pracovní prostředí:

1. Otevřená a transparentní komunikace

Majitel firmy musí jít příkladem v tom, jak důležitá je otevřená a přímá komunikace. Když lidé cítí, že jsou věci probírány poctivě a transparentně, klesá potřeba vytvářet tajné aliance a intriky.

• Zaveďte pravidelné schůzky s týmy, kde se budou moci otevřeně vyjádřit své názory a obavy. Když lidé vědí, že mají prostor pro sdílení, sníží se tlak na šíření fám.
• Podpořte kulturu zpětné vazby, kde se zaměstnanci učí dávat a přijímat zpětnou vazbu přímo, a ne za zády.

2. Posílení hodnot a firemní kultury

Je důležité nastavit jasné hodnoty a pravidla chování, která odmítají pomluvy, manipulaci a intriky. Pokud se firemní kultura zaměřuje na spolupráci a důvěru, toxické chování bude méně vítané.

• Definujte a komunikujte jasné hodnoty firmy. Vyzdvihněte spolupráci, respekt a týmovou práci jako klíčové pilíře.
• Podpořte spolupráci místo soutěživosti. Když lidé pracují společně na cílech a jejich úspěch je hodnocen podle týmových výsledků, klesá potřeba jednotlivců podkopávat ostatní.

3. Vzdělávání zaměstnanců

Lidé často ani nevědí, že se účastní toxických her. Investice do vzdělávání v oblasti emocionální inteligence, asertivní komunikace a týmové spolupráce může pomoct zaměstnancům lépe rozpoznat a zvládnout své emoce a chování.

• Workshopy o emocionální inteligenci a týmové práci mohou pomoci lidem rozpoznat vlastní vzorce chování, pracovat s emocemi a zlepšit spolupráci.
• Školení v asertivitě poskytne zaměstnancům dovednosti, jak konflikty řešit přímo a zdravým způsobem.

4. Nastavení mechanismů pro řešení konfliktů

Pokud firma nemá jasný postup, jak řešit konflikty, lidé se uchylují k intrikám a pasivnímu odporu. Poskytnutí bezpečného prostoru pro řešení problémů může tuto dynamiku změnit.

• Zaveďte jasný proces pro hlášení a řešení konfliktů, který podporuje otevřenost a důvěru. Zaměstnanci by měli vědět, že mají kam jít, pokud se cítí šikanováni nebo manipulováni.
• Externí mediátor nebo kouč může být užitečný při řešení obzvlášť složitých nebo zdlouhavých konfliktů.

5. Vedoucí příkladem

Majitel firmy i vedení by měli jít příkladem a aktivně budovat prostředí, kde intriky a pomluvy nejsou tolerovány. Pokud vedoucí pracovníci sami podporují manipulační taktiky, ostatní zaměstnanci je budou následovat.

• Modelujte chování, které chcete vidět u ostatních. Když zaměstnanci vidí, že vedení jedná otevřeně, respektuje druhé a nepodporuje pomluvy, je pravděpodobné, že tuto kulturu přijmou také.
• Podporujte odpovědnost na všech úrovních. Každý by měl být zodpovědný za své chování, včetně vedoucích pracovníků.

6. Přísné sankce za toxické chování

Když se toxické chování neřeší, stává se normou. Je důležité, aby firma měla jasně stanovené sankce za manipulace, šikanu a pomluvy.

• Zaveďte jasná pravidla o nepřijatelném chování a zajistěte, aby byli zaměstnanci obeznámeni s důsledky, pokud tato pravidla poruší.
• Postihy za porušování pravidel mohou zahrnovat napomenutí, snížení bonusů nebo dokonce propuštění, pokud se toxické chování bude opakovat.

I když je toxické chování v některých firmách časté, není nevyhnutelné. Majitel firmy má moc změnit atmosféru tím, že vytvoří otevřené, podpůrné a spolupracující prostředí. Když jsou ve firmě jasně nastavené hodnoty a pravidla, je snazší vytvořit kulturu, která odmítá pomluvy a intriky a podporuje zdravé, konstruktivní vztahy.