Někdy lidé řeší stresující události zamrznutím a postavením zdi mezi sebe a skličující téma, ať už vědomě nebo podvědomě. Tento druh reakce se nazývá stonewalling. Česky zazdívání, odpojení se nebo hraní mrtvého brouka.

Stonewalling, neboli úplné uzavření se do sebe a odmítání komunikace, je jedním z obranných mechanismů, které lidé ve vztazích často používají, když cítí ohrožení nebo jsou přetíženi.

Když se začne používat obranná taktika zahrnující ignorování, ladění na jinou vlnu, nebo rozptylování se jinou aktivitou, vztah se ocitá na tenkém ledu v komunikaci. Tento manévr je jako kdybyste uprostřed bouřlivé debaty najednou zahodili vesla a nechali svoji loď vztahů pokračovat dál nekontrolovaně proudem. Místo toho, abyste čelili vlnám, rozhodnete se zapojit autopilota a úplně se odpojit.

"Jen se dívám na zprávy," nebo "Musím tohle dokončit, nevidíš?" jsou typické fráze, které signalizují, že jste zvolili cestu úniku před aktivním řešením problému nebo konfliktu. Je to jako byste partnerovi říkali: "Tvé problémy teď nejsou mé problémy," čímž se prohlubuje propast mezi vámi. V nejhorším případě může tato strategie vést k pocitu osamělosti a opuštěnosti na straně druhé osoby.

Je mnoho únikových scénářů, vydá to i na knihu, vybírám ty nejkřiklavější:

  1. Odmítání reakce: Toto je asi nejklasičtější projev stonewallingu. Jedna strana se jednoduše rozhodne neodpovídat na otázky nebo na jakékoliv pokusy o komunikaci. Toto může vést k tomu, že druhá strana se cítí ignorována a frustrace roste.

  2. Odstřihnutí od emocí: Někteří lidé se mohou rozhodnout, že se nebudou zapojovat do emocionálně nabité konverzace tím, že se emocionálně "vypnou". Mohou vypadat nepřítomně, nebo jako by je situace vůbec nezajímala.

  3. Fyzické opuštění scény: Někdy může být stonewalling dosažen fyzickým opuštěním místnosti nebo dokonce domu, což znemožní jakýkoliv další dialog.

  4. Změna tématu: Tato taktika zahrnuje úmyslnou změnu tématu diskuse na něco méně kontroverzního nebo na úplně odlišný předmět, aby se vyhnuli konfrontaci s aktuálním problémem.

  5. Nadužívání klidu: Někdy se lidé uchylují k tomu, že "potřebují čas na rozmyšlenou", což sice může být legitimní, ale pokud je tato taktika používána opakovaně a bez následného řešení problémů, stává se to formou stonewallingu.

  6. Vyhnout se očnímu kontaktu a základní komunikaci: I jednoduché akty jako vyhnutí se očnímu kontaktu nebo nezodpovězení běžné zdvořilosti mohou být formou stonewallingu, kdy osoba odmítá udržovat základní úroveň interakce.

  7. Použití elektroniky jako bariéry: Někteří lidé mohou používat své telefony, počítače nebo televizi jako způsob, jak se izolovat a vyhnout se komunikaci. Toto může zahrnovat hraní her, sledování videí nebo ponoření se do sociálních médií, aby se vyhnuli přímému rozhovoru.

  8. Používání práce jako výmluvy: Často se může stát, že jeden z partnerů používá práci jako výmluvu pro nedostatek času na řešení domácích nebo partnerských záležitostí, což může být záměrné vyhýbání se konfrontaci.

  9. Skrývání za zdvořilost a formálnost: Někteří lidé se mohou chovat záměrně velmi zdvořile a formálně, aby se vyhnuli hlubším emocionálním nebo osobním rozhovorům, což může být forma stonewallingu, kdy se snaží udržet emocionální odstup.

  10. Odmítání uznat problém: Tato taktika spočívá v absolutním odmítnutí akceptace, že existuje problém, který je třeba řešit. Partner může popírat jakékoliv neshody nebo problémy, čímž brání jejich řešení.

  11. Přesměrování viny: Místo abychom se zabývali původním problémem, může jedna strana obvinit druhou ze zcela odlišných věcí. Tato taktika odklání pozornost od skutečných problémů a zabraňuje konstruktivnímu řešení.

  12. Odmítání diskutovat problémy ve vhodný čas: Někteří lidé mohou odmítat diskutovat o problémech, když je čas nebo situace vhodná, a namísto toho si vybírají méně vhodné časy, což může vést k frustraci a nedostatku komunikace.

  13. Zneužívání ticha: Ticho může být silný komunikační nástroj, ale pokud je používáno opakovaně a záměrně k ignoraci nebo k vyhnutí se interakci, stává se formou stonewallingu a poznáte to jako absolutně prázdné ticho, které umí mrazit až do morku kostí.

  14. Nadužívání generických odpovědí: Některé osoby používají obecné nebo nekonkrétní odpovědi, jako jsou „Uvidíme“, „Možná“, nebo „Někdy později“, aby se vyhnuly závazku k rozhodnutí nebo ke konkrétnímu jednání. Tyto odpovědi neřeší žádné otázky a zároveň zabraňují pokroku v rozhovoru.

  15. Opakované odkládání diskuse: Stonewalling může být realizován také skrze neustálé odkládání plánovaného rozhovoru o důležitém tématu. Jedna osoba může tvrdit, že není správný čas na diskusi nebo že potřebuje více času na přemýšlení, což může vést k tomu, že důležité téma nikdy není vyřešeno. Nevyřešené věci se pak hromadí, vzniká stres a tělo se dostává do situace, kdy má více kortizolu než hormonů štěstí.